.NET 3.0

Operačnímu systému windows dlouho chybělo prostředí a nástroje pro tvorbu aplikací, které by odpovídalo dnešní době. Winapi které je silně nekonzistentní, co se týče například volacích konvencí jednotlivých funkcí. Které poskytuje pro programátora pouze práci na velice nízké úrovni abstrakce (funkce a datové struktury) a které se primárně používá z jazyků c/c++ to už dávno není. Ani wrappery okolo winapi jako např. mfc už nemůžou stavbu zpevnit, když jsou základy vratké. Situace na poli informačních technologií se přeci jen trochu posunula a ve srovnání např. s applem a jeho objective-c + cocoa působí poněkud trapně.

Před nedávnem microsoft uvolnil .net 3.0, který bude nativně součástí windows vista a volitelně dostupný pro winxp. Ten rozšiřuje .net 2.0 o tyto části :

• windows presentation foundation (avalon) pro práci s prezentační vrstvou aplikací
• windows communication foundation (indigo) pro propojování aplikací na úrovni webových služeb
• windows workflow foundation pro práci s workflow (překvapivě)
• windows cardspace pro práci s virtuálnimi identitami

Vzhled aplikace se definuje pomocí jazyka xaml, což je bohužel další microsoftí proprietární jazyk postavený na xml. Je to víceménně jen další jazyk v rodinně .net -ovšem deklarativní. Vzhledem k tomu, že se pomocí něj dá popsat vzhled i velká část chování aplikace (mimo specifických operací nad datovým modelem), je práce velice pohodlná a přirozenější než definování statické struktury vzledu v procedurálním jazyku. S designérem pro visual studio.net 2005 je vývoj srovnatelný s tvorbou webových stránek. Píšete – juk! jak to vypadá .. a tak dokola. Teoreticky by konečně bylo možné aby uživatelské rozhraní tvořili lidé zabývající se grafickým designem a ne programátoři, kteří bohužel často nemají tušení, co od počítače očekává průměrný uživatel a jak vypadá ergonomické rozhraní skrz které uživatel s počítačem komunikuje.

Jediné co mi opravdu vadilo byla neustálá nutnost kompilovat výsledek, aby si s ním člověk mohl pohrát. Kéž by se i v mainstreamu začali používat dynamické jazyky a prostředí ! O jak velký kus blíž je to okolnímu světu. Člověk potom skoro cítí hmotu ze které tvaruje své dílo.

Aplikace, kterou jsem pomocí tohoto tvořil byla tvořena na téma “čtečka rss/atom” a takto vypadá: